Agrohomeopatie (versus?) permakultura

V roce 2012 jsem absolvovala kurz Permakulturního designéra a od té doby tvoří permakultura nedílnou součást mého života. Má velmi propracovaný způsob pěstování plodin, některé mechanismy používám na zahradách dodnes, jiné se mi až tak neosvědčily a tak jsem od nich upustila. Časem jsem si vytřídila fungující principy a ty používám dodnes. V systému permakultury mi chyběla jediná věc a tou byla ochrana rostlin. Protože ani dokonalé založení záhonů nezajistilo v našich podmínkách rostlinám plné zdraví, hledala jsem ještě něco, co by mi poradilo, jak rostliny ošetřit, pokud to budou potřebovat. A na všechno toto mi nyní perfektně funguje agrohomeopatie. Odmítám na zahradu používat chemické přípravky a o to víc oceňuji tento systém na čistě přírodní bázi a ještě snadno dostupný pro každého, protože přípravky se dají vyrobit v domácích podmínkách.

Agrohomeopatie používá zředěné přírodní látky k navrácení zdraví a rovnováhy rostlinám.

Asi nejrozšířenější jsou dva směry:

Jeden využívá poznatky z lidské homeopatie a aplikuje je na rostlinnou říši. Tento systém je popsán např. v knize Homeopatie pro zahradu a farmu od V. Das Kaviraje. Tento systém má ve světě mnoho příznivců. Mně osobně jeho aplikace připadá poněkud těžkopádná a nahodilá a výsledky sporné, proto se mu zde věnovat nebudu.

Druhý směr se vžil pod pojmem „SYSTEMICKÁ AGROHOMEOPATIE“ a následuje školu Radka Tichavského. Tento systém vyžaduje hluboké pochopení světa rostlin, jejich fyziologie a vzájemných vztahů všech návazných organismů. Nesoustředíme se pouze na izolovanou rostlinu, ale snažíme se vrátit rovnováhu do celého holonu (článek „Co je to HOLON a jak s ním pracovat“ zde).

Výběr použitých homeopatických preparátů probíhá na základě metabolické podobnosti. Žádný organismus by nepřežil jako izolovaná jednotka, ale v průběhu evoluce si všechny organismy vyvinuly schopnost komunikace právě pomocí sekundárních metabolitů. Jednalo se vždy o rostliny a živočichy, kteří se po určité období vyvíjeli společně a vzájemně se ovlivňovali. My tedy na základě analýzy sekundárních metabolitů jsme schopni určit, který organismus je potřeba do holonu vrátit nebo přilákat, aby oslabené rostlině dodal podmínky k navrácení zdraví, nebo ji zbavil parazitů či predátorů. Pro výrobu preparátů používáme ve většině případů vzorky posbírané v daném holonu nebo jeho bezprostředním okolí (článek „Výroba agrohomeopatického preparátu“ tady). Tento systém je velmi komplexní a vyžaduje hluboké znalosti biologie, zemědělství, botaniky, fyziologie rostlin a ekologie a není tedy možné, aby byla systemická agrohomeopatie praktikována klasickými homeopaty, protože se jedná o úplně odlišný obor.